Vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace
Obsahové, organizační a časové vymezení
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter, ale pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační a slohové výchovy, Jazykové výchovy a Literární výchovy. Ve výuce se však vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně prolíná.
Předmět Český jazyk je vyučován jako samostatný předmět v 1. až 5. ročníku.
Současně probíhá na obou stupních skupinová výuka žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v souladu s plánem podpory či individuálním vzdělávacím plánem s časovou dotací 1 – 2 hodin týdně.
Český jazyk se vyučuje v kmenových učebnách i v učebně informatiky a v případě potřeby i na jiných místech. Při výuce uplatňujeme takové vzdělávací strategie, které vedou k maximálnímu utváření a rozvoji klíčových kompetencí žáků. Důraz je kladen na rozvoj komunikačních schopností, ochotu učit se, spolupracovat,podporovat tvůrčí myšlení.
Žáky směřujeme k tomu, aby porozuměli informacím, uměli je vyhledat, vytřídit, pracovat s nimi, atd. Výuka směřuje k podpoře samostatnosti a tvořivosti myšlení žáků, orientaci v informacích, řešení problémů a formulaci vlastních názorů.
Vzdělávání v předmětu Český jazyk směřuje v jazykové části ke kvalitě, trvalosti a správnosti osvojení techniky čtení a psaní a její uplatnění ve škole i mimo školu, k naučení se souvisle vyjadřovat, správněa kultivovaně používat mateřský jazyk v běžných situacích. Dále je zaměřeno na získání pro život významných dovedností, spojené s mnohostrannou komunikací člověka v moderní společnosti, k poznání bohatosti českého jazyka,jeho slovní zásoby a k dovednosti použít elementární pravidla stylistiky v praxi.Důležité je rovněž osvojení podstatných poznatků ze systému českého jazyka ak praktickému ovládání základů českého pravopisu
Vzdělávání v literární části Českého jazyka vede k naučení se číst s porozuměním a interpretovat přístupné texty z literatury minulosti i současnosti a postupně si vytvářet základní čtenářské dovednosti a návyky přiměřeně k svému věku, k získání elementárních a použitelných literárněvědných poznatků, důležitých pro pochopení čteného textu. Vyučování se zaměřuje na seznámení ses nejdůležitějšími literárními žánry a formami a k dovednosti rozlišovat hodnotnou literaturu od literatury konzumní a manipulační, utváření čtenářského vkusu a trvalého zájmu o četbu na základě četby a dalších činností a také chápání funkce divadla, filmu, televize a ostatních médií. V každém ročníku kromě prvního je realizováno minimálně pět čtenářských dílen na podporu čtenářství a rozvíjení vztahu k mimočítankové četbě.
Formy a metody práce podle charakteru učiva a cílů vzdělávání:
frontální výuka s demonstračními pomůckami, obrazovým materiálem
skupinová práce (s využitím pracovních listů, odborné literatury, časopisů, internetu)
vytváření prezentací
návštěvy divadelních a filmových představení a jiných kulturních akcí
Předmět Český jazyk úzce souvisí s ostatními předměty:
Výtvarná výchova – ilustrace k textům, ilustrátoři
Prvouka – popisy zvířat, rostlin, vyprávění dle obrázků
Přírodověda – popisy, výtah z textu
Vlastivěda – vyprávění bájí a pověstí,
Matematika – chápání matematického zadání
Hudební výchova – písně z pohádek, filmů, texty písní
Pracovní činnosti – pochopení pracovních postupů, práce dle návodu
Anglický jazyk – překlady textů psaných i mluvených, anglicko – české pexeso
Předmětem prolínají průřezová témata:
OSV: rozvoj schopností poznávání; seberegulace, sebeorganizace; kreativita; poznávání lidí; mezilidské vztahy; komunikace; kooperace; řešení problémů a rozhodovací dovednosti; hodnoty, postoje
MKV: kulturní diference; lidské vztahy; etnický původ; multikulturalita; principy solidarity, romské pohádky
VDO – zásady komunikace, slušné vyjadřování
EVVO – popis péče o domácí mazlíčky, vyprávění o přírodě
VEGS - pohádky jiných evropských států, pohádka a její podoba v různých zemích
MV - práce s výukovými programy, dramatická výchova, poslech pohádek, příběhů, ankety, rozhovory, námětové hry
Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků:
Kompetence komunikativní
žáci vybírají a využívají vhodné způsoby a metody pro efektivní učení, propojují získané poznatky do širších celků, nalézají souvislosti
žáci získané poznatky kriticky posuzují, porovnávají a formulují závěry
žáci poznávají smysl a cíl učení, mají pozitivní vztah k učení
k vyhledávání, shromažďování, třídění, porovnávání informací
k používání odborné terminologie
k nalézání souvislostí mezi získanými poznatky a využití v praxi
k využívání vlastních zkušeností a poznatků z jiných předmětů
žáci formulují a vyjadřují své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřují se souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu
žáci se učí naslouchat promluvám druhých lidí, vhodně na ně reagují
ke komunikaci mezi sebou a učitelem a k dodržování předem stanovených pravidel vzájemné komunikace
k naslouchání a respektování názorů druhých
k interpretaci či prezentaci různých textů, obrazových materiálů a jiných forem záznamů v písemné i mluvené podobě
k vyhledávání a kombinování informací z různých informačních zdrojů
k využívání metod, při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům sami žáci
k argumentaci, k diskusi na dané téma, k obhajování svých výroků
k odpovědím na otevřené otázky
Kompetence k řešení problémů
Kompetence sociální a personální
žáci jsou schopni vnímat problémové situace,
žáci jsou schopni rozpoznat a pochopit problém, vyhledat k němu vhodné informace, diskutovat o možnostech řešení
žáci se učí myslet kriticky, činit uvážlivá rozhodnutí, jsou schopni hájit svá rozhodnutí
k zodpovědnosti za svá rozhodnutí
k hodnocení výsledků svých činů
žáci spolupracují ve skupinách na základě vytvořených pravidel, upevňují dobré mezilidské vztahy, pomáhají si a jsou schopni o pomoc požádat, učí se vzájemnému naslouchání
k využívání skupinového vyučování
k utváření pocitu zodpovědnosti za svá jednání
k ochotě pomoci a o pomoc požádat
k spoluúčasti na vytváření kritérií hodnocení a k následnému hodnocení svých výsledků
k dodržování dohodnuté kvality, postupů, termínů
žáci respektují názory druhých, uvědomují si svá práva a povinnosti ve škole i mimo školu
žáci se rozhodují zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc
žáci respektují naše kulturní dědictví, projevují pozitivní postoj k uměleckým dílům
k dodržování pravidel slušného chování
k pochopení práv a povinností ve škole i mimo školu
k tomu, aby brali ohled na druhé
k tvořivosti, k aktivnímu zapojení do kulturního dění v obci
žáci jsou vedeni k efektivní práci, k plnění povinností a závazků, k bezpečnosti při práci
k získávání a dodržování pracovních návyků
k ochraně výsledků pracovní činnosti
k uznávání výsledků práce své i jiných osob
k využití získaných znalostí a zkušeností k vlastnímu rozvoji
Vzdělávací oblast Český jazyk v základním vzdělávání vede k ovládání jazykových prostředků češtiny, vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi potřebnými pro úspěšné vzdělávání v dalších oblastech.
Žáci 6. ročníku si prohlubují a získávají čtenářské dovednosti a rozvíjí čtenářskou gramotnost prostřednictvím čtenářských hodin hodinovou týdenní dotací v rámci hodin literární výchovy.
V jazykové části se výuka zaměřuje na to, aby se žáci naučili souvisle vyjadřovat
a dovedli správně a kultivovaně používat mateřský jazyk v běžných situacích. Aby získali významné dovednosti, spojené s mnohostrannou komunikací člověka, aby poznali bohatost českého jazyka, jeho slovní zásoby a dovedli použít pravidla stylistiky v jednotlivých slohových útvarech (zpráva, oznámení, inzerát, dopis osobní a úřední, popis, charakteristika výklad,výpisky, výtah, úvaha, diskuse, proslov, vypravování, reportáž, recenze). Aby si upevnili a prakticky ovládli základy českého pravopisu. Aby zvládli principy větné skladby. Proto jsou pravidelně zařazovány do hodin jazyka všestranné jazykové rozbory, cvičení pravopisná, stylizační a lexikálně sémantická.
Literární výchova je zaměřena na vnímání literárního textu, porozumění jeho významu a smyslu spojené i s city a prožitky, pochopení významu literatury pro život a vzbuzení zájmu o četbu. Literární texty lze využít i jako inspiraci pro vlastní literární pokusy žáků. Při práci s texty českých i světových autorů si žáci osvojují prvky základních literárních žánrů(pohádka, báje, pověst, lyrika, epika, povídka, román, novela, kronika, cestopis,drama). V každém ročníku je realizováno minimálně pět čtenářských dílen na podporu čtenářství a rozvíjení vztahu k mimočítankové četbě.
Výuka předmětu probíhá většinou v kmenových třídách, k výuce literární výchovy jek dispozici žákovská knihovna s čítárnou, doplněna je i výukou v učebnách informatiky, kde žáci využívají výukových programů. Předmět je formálně členěn na tři složky – jazyková výchova, slohová a komunikační výchova a literární výchova. Předmět realizujeme formou vyučovací hodiny, případně bloku vyučovacích hodin a formou krátkodobých projektů.
Vzdělávání v předmětu Český jazyk směřuje k tomu, aby žáci porozuměli informacím, uměli je zpracovat, zvládli vyhledat a vytřídit podstatné informace a uměli je dále využít. Žáky také směřujeme k samostatnosti a tvořivému myšlení, vedeme jek řešení problémů a formulaci vlastních názorů. Dalším cílem je používat jazyk v psané i mluvené podobě. V neposlední řadě prostřednictvím ukázek z literárních děl předmět pěstuje v žácích vztah k umění a kultuře vůbec.
chemie: znečištění atmosféry, hydrosféry, biosféry, - témata pro slohové vyučování
přírodopis:ochrana životního prostředí, živočichů, CHKO, národní parky, zdravý životní styl, ochrana zdraví
ICT: zdroj aktuálních informací a jejich zpracování, využití moderních komunikačních technologií, výhody a nevýhody sociálních sítí
dějepis: kultura národů, odraz doby v literatuře
zeměpis: místopis a pověsti
občanská výchova a rodinná výchova: svoboda projevu,občanské postoje, mezilidské vztahy, negativní společenské jevy (vandalismus,závislosti, šikana, životní postoje)
výtvarná výchova: popis uměleckých děl, ilustrátoři literatury, kaligramy
hudební výchova: zpracování literárního díla hudebním žánrem, texty písní
OSV: sociální rozvoj – mezilidské vztahy a komunikace, primární prevence sociálněpatologických jevů a škodlivých způsobů chování; komunikace – dovednosti pro sdělování verbální i neverbální, dialog jako základ komunikace; mezilidské vztahy – pohled na svět očima druhého, respektování a podpora; morální postoj – hodnoty, postoje, vytváření povědomí o pomáhajícíma prosociálním chování
VDO: Občana občanská společnost, škola – práce s texty, kterými vedeme žáky k úctě k řádu, zákonu, kterými přispíváme k utváření hodnot jako je spravedlnost a odpovědnost či k přijímání odpovědnosti za své postoje a činy (školní řád, počítačové pirátství, ...)
MKV: v lit. výchově se žáci mohou seznamovat s rozmanitostmi různých kultur, jejich tradicemi a hodnotami,pak si lépe uvědomují svou vlastní identitu, tradice a hodnoty. MKV přispívá k vzájemné toleranci, k odstraňování předsudků a nepřátelství, jako členy odlišných sociokulturních skupin je učí uplatňovat svá práva, ale také tolerovat práva jiných, chápat a tolerovat odlišnosti.
EVVO: na základě práce s texty v jazyce iv literatuře se žáci učí vztahu k přírodě, k její ochraně,k odpovědnosti k životnímu prostředí – na úrovni školní, místní i osobní.
MDV: jde o vnímání mluveného a psaného projevu, jeho stavby, použití výrazových prostředků, osvojení základních pravidel veřejné komunikace, dialogu a argumentace. Žáci se učí vytvářet si kritický odstup od mediálních sdělení (význam a věrohodnost zprávy, reklamy,věcná správnost a přesnost mediálních sdělení, ověřování si věcné správnosti a přesnosti mediálních sdělení) Učí se tvořit mediální sdělení a pracovat v realizačním týmu.
žáci jsou schopni rozpoznat a pochopit problém,vyhledat k němu vhodné informace, diskutovat o možnostech řešení
žáci se učí myslet kriticky, činit uvážlivá rozhodnutí,jsou schopni hájit svá rozhodnutí
k využívání metod, při kterých docházejí k objevům,řešením a závěrům sami žáci
žáci se rozhodují zodpovědně podle dané situace,poskytne dle svých možností účinnou pomoc
k tvořivosti, k aktivnímu zapojení dokulturního dění v obci
k využití získaných znalostí a zkušenostík vlastnímu rozvoji